Putování Jabloneckem III nás dovedlo ke studánce v Jindřichově

Před cestou jsme si přečetli krátkou pověst o vládci Jizerských hor MUHU, jak se ujal vlády nad Jizerskými horami…

Odjakživa mají Krkonoše svého Krakonoše a Orlické hory svého Rampušáka. Jen Jizerské hory dlouho neměly svého ochránce. Dobrého Ducha, který by nad nimi bděl a ochraňoval je. Sešli se jednou Krakonoš s Rampušákem a dohodli se, že ho stvoří z jizerské přírody. Vhodné místo pro jeho obydlí nalezli na kopci Muchov u města Tanvaldu. Postava, kterou stvořili, byla průsvitná. Měla na sobě plášť z mlhy, knoflíky z jizerského safíru, vodové oči podobné tůním u pramenů Jizery a dlouhé prsty podobné kořenům letitých stromů z jizerskohorských slatí. Když přemýšleli, jak postavu nazvat, začala z nedalekého lesa houkat své táhlé múhú sova. Bylo rozhodnuto. Toto jméno Krakonoš s Rampušákem vládci Jizerských hor přisoudili.

Cesta vedla kolem Jablonecké přehrady, kde o ní žáci nasbírali mnoho zajímavých informací.

Pokračovalo se po cyklotrase stále vzhůru do hor, až ke studánce, kde každá třída vzala s sebou do školy vzorek vody pramenité.

Návrat ke škole už byl na každé třídě, jakou trasu si vybere.

A protože jsme se vydali do Jizerských hor a chtěli jsme alespoň zahlédnout ducha hor MUHU, jest naším úkolem vytvořit z přírodnin dárek jemu hodný. Vše pečlivě zaznamenáme do kronik třídních, abychom měli na co vzpomínat.